Letošní sezona žen v I.lize byla ovlivněna velkou chybou vedoucího družstva, následně několika zranění opor, pracovního vytížení běžkyň a několika i náhlých nevolností. Několikrát jsme prohráli o doslova pár bodíků a výsledkem byl pád do baráže. I tam se nám nevyhnuli dva výpadky až po přihláškách. Odjeli jsme tedy v počtu 14 závodnic, hned v rozběhu na 100 metrů jsme navíc přišli o Šárku Trochtovou, která si roztrhla nohu a přestože postoupila do finále A, body jsme již nebrali. V dálce se letos poprvé zadařilo Barče Kohoutové dostat do finále, ale tam se prvním skokem zranila, tady už ji body nikdo sebrat nemohl, ale přišli jsme o druhou členku rychlých štafet. Ale teď už k těm pozitivním věcem z baráže. Všechny holky bojovali jako o život, nebo lépe o setrvání v I.lize. Přestože jsme téměř celou dobu nebyly na těch postupových příčkách, holky stále jeli naplno. Monika Doubková vyhrála oba sprinty, Valentýna Přibylová byla 2x druhá na překážkách, Klára Bažoutová druhá ve výšce, Mary Langerová Druhá v tyči, Tea Kalendová třetí v 3skoku. Na pomyslné stupně se dostala krátká štafeta, která doběhla druhá ve složení Polívková, Doubková, Slabá a Přibylová. Třetí pak doběhla dlouhá štafeta ve složení Klejnová, Langerová, Přibylová a Doubková. Kdo tu štafetu viděl, tak musí přiznat, že takto napínavou a vyrovnanou štafetu už dlouho asi neviděl, od druhého úseku se to přelévalo sem a tam a povzbuzování v cílové rovince nebralo konce. Super zážitek pro všechny přítomné. Obě naše druhé štafety běželi vždy až ve třetím běhu a jejich náskokem byl vždy obrovský, na dlouhé štafetě bezmála 100 metrů. Po sečtení všech bodů jsme se posunuly na potřebné čtvrté místo a vše pro nás tak skončilo dobře a vesele. Příští rok budeme tedy moci i nadále startovat v I.lize.
Martin Svoboda – vedoucí družstva
